Čtyřmezí

Cesta do Rájova

Historie cesty ze Srnína do Rájova

Přesnou dataci cesty nelze určit. Vzhledem k tomu, že až do roku 1786 docházeli věřící ze
Srnína do kostela v Černici, tuto cestu určitě hojně využívali. Teprve až roku 1786 byl Srnín
přifařen ke zlatokorunské farnosti.
Do roku 1785 byl ve Zlaté Koruně funkční cisterciácký klášter a tamější kostel nebyl určen
pro veřejnost, ale jen pro mnichy. Cesty přes Zlatou Korunu byly značně omezeny z důvodu
mnišské klauzury, která neumožňovala volný pohyb osob v blízkosti kláštera.
Cesta sloužila i různým povozům, které tudy mířily směrem na České Budějovice, nebo pro
majitele lesů a polností, kteří se dostávali na své pozemky.
K roku 1785 se dochovala mapka černické farnosti s popisem, ve kterém je zaznamenána
příslušnost jednotlivých vsí k černické faře a přístupnost farníků do kostela. Bohužel zde
nejsou zakresleny jednotlivé cesty, pouze zmínka, že cesta ze Srnína do černického kostela
zabere farníkům hodinu cesty a překážkou v návštěvě byly záplavy. Ze samot Mokřada trvala
cesta hodinu a čtvrt a z Kokotína dvě hodiny. Překážkou u Kokotína je uveden sníh.
Zatím nejstarší nalezenou mapou cesty ze Srnína do Rájova je tzv. První (josefínské) vojenské
mapování z let 1764-1767. Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle
sjízdnosti - císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda,
louky, pastviny atd.) i různým typům budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení
jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat.
Z této mapy se dovídáme, že cesta je vyznačena hnědě, což značí polní cestu. Dále je z mapy
patrné, že pokud si Srnínští chtěli zkrátit trasu do černického kostela, nemuseli v době nízké
hladiny vody přecházet přes rájovský most a dále k Harazimu, ale zkratka vedla proti proudu
řeky k samotě Cihelna, kde se nacházel brod přes řeku a dále pokračovali do kopce přes
dnešní les až ke kostelu v Černici.

NAUČNÁ STEZKA GRANÁTNÍK

Lesní správa Český Krumlov ve spolupráci se Správou CHKO Blanský les a Obcí Srnín
pro Vás připravili naučnou stezku Granátník, která vede okolím Srnína.

Naučná stezka je okružní, začíná i končí v Srníně. Měří 8,5 km, je přístupná pro pěší
a provede vás po zalesněném okolí Srnína. Hlavním lákadlem je vrch Granátník a rozhledna na jeho úpatí. Na devíti informačních tabulích se dočtete o místní fauně a floře, geologii a historii vojenského opevnění.

KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO 

Na bývalém schwarzenberském panství jsou sochy tohoto světce velice oblíbené, protože od
18. století je Jan Nepomucký patronem rodu Schwarzenbergů. Došlo k tomu tak, že Adam
František ze Schwarzenbergu společně se svou ženou Eleonorou Amálií z Lobkovic toužili po
mužském potomkovi a dědici, ale dlouho se to nedařilo. Jejich vztah nebyl ideální a na čas se

odloučili. Náhodně se setkali právě u hrobu tehdy ještě nesvatořečeného Jana Nepomuckého
v pražské Svatovítské katedrále roku 1721 a tady se také konečně usmířili. Výsledkem byl
vytoužený syn Josef Adam Jan Nepomuk, který se o rok později již čtyřicetileté kněžně
narodil. Bylo to tedy více než 20 let po trvání manželství!
Od té doby je český světec Jan Nepomucký, o jehož svatořečení se kníže Adam významně
zasloužil, patronem schwarzenberského rodu, a všichni prvorození v mužské linii
Schwarzenbergů nosí coby doplňkové jméno Jan Nepomuk.
Kaplička v Srníně ovšem se Schwarzenbergy nesouvisí. První písemná zpráva o ní pochází
z roku 1837 od zlatokorunského faráře Bartoloměje Sládka ze soupisu "Popsání všech
nábožných stánků, kaplí, křížů a soch k faře zlatokorunské patřících s připojeným protokolem,
kdo je zachovávati a opatrovati má."
Uvádí se zde, že ji měl vystavět Martin Novotný, děda hospodáře Víta Novotného ze Srnína
č.p. 4, na jehož gruntu se kaple nachází. Martin jel jednou na mlat do panského dvora
bývalého zlatokorunského kláštera a při návratu, právě na místě, kde dnes stojí kaple, se
Martinovi zjevila jeho první zemřelá manželka, která pocházela z klášterního mlýna a nařídila
mu, aby k upokojení její duše sám kapli vystavil a zasvětil ji Janu Nepomuckému, který je také
patronem mlynářů či vorařů.
Kaple byla před několika lety opravena. Při této příležitosti nechala Obec Srnín vyhotovit
kopii sochy ve Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky v Českém Krumlově. Originál je
uložen u dnešních majitelů domu s č.p. 4.

HORA KLEŤ

Zalesněný vrchol Kleť (1084 m) je nejvyšším bodem Blanského lesa. Na vrcholu se nachází hvězdárna, televizní vysílač (170 m), horská chata a kamenná Josefova rozhledna, kterou nechal postavit Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku v roce 1825.

Rozhledna je 18 m vysoká a za příznivých podmínek se z ní otevře nádherný panoramatický pohled na část Šumavy, Budějovicko, Novohradské hory, jadernou elektrárnu Temelín a pokud je opravdu jasné počasí je vidět i panoráma Alp. Na rozhledně najdete také informace o historii okolí včetně historických map. Kousek od rozhledny stojí sluneční hodiny.

Na vrchol se můžete dostat jednosedačkovou lanovkou z obce Krasetína, která je 1752 m dlouhá a zdolává převýšení 346 m. Jízda trvá zhruba dvacet minut. Pěšky se můžete vydat po zelené turistické značce, která začíná u spodní stanice lanovky (10,5 km). Kolem celého vrcholu Kletě vede řada turistických značených cest.

Lanovka Krásetín 

Web:  https://www.lanovkaklet.cz/

Hvězdárna Kleť

je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Seznámíte se tady s výsledky objevů planetek a komet, prohlédnete si stálou výstavu astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť (komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie aj.). Za jasného počasí shlédnete v projekci slunecni skvrny
web:  https://www.hvezdarnacb.cz/